Svíčky 2008: PraHALUZ

Letošní Svíčky pro nás stejně jako loni dopadly docela dobře. Dokončili jsme je už brzy po půlnoci, šest hodin před skvělým druhým Černým (oranžovým) rackem. Nikdo další už pak ani do nedělního poledne hru nedokončil. Pár lidí se nás ptalo, jak to děláme, že se nám tak daří. Tak já myslím, že hlavní je dojít co nejdál za světla, dokud je teplo, moc se se šiframi nepárat a dokončit hru preventivně dřív, než přijde ranní krize. :-) Kromě toho se hodí zkušenosti. Nejdůležitější ovšem je vybrat si správný tým. Mně se nechtělo nic plánovat, Tomovi taky ne a Honza na tom byl podobně, tak jsme nic neřešili, časem jsme si vyhlédli dvoučlenný tým Haluzná organizácia a přidali se k nim, ať zase vyzkoušíme něco nového. A dopadlo to výborně.

MišoF: Z našej strany to bolo tak: Bezvíček začínal v dobe, kedy ešte skoro nik netušil, či na Svíčky stíha ísť. A tak sa okrem Moniky nik z klasických členov tímu nerozhýbal k vyjadreniu, že na Svíčky chce, a ja som nemal čas ani chuť nikoho naháňať. Po ponuke od Prahôr sme príliš neváhali :) a neľutujeme. Podobne ako na tohtoročnej Bedne (ktorú sme si dali v spoločnom tíme s Nažerme sa a poďme) to bola veľmi príjemná zmena, bavili sme sa skvele, a o to vlastne ide.

Prvních pár šifer Bezvíčku vyluštil MišoF dřív, než jsme si ráno zapnuli internet, další Honza vymyslel na dálnici do Bratislavy, kam jsme zrovna i s Tomem v první den Bezvíčku jeli luštit logické úlohy (a stali se mistry Slovenska v družstvech a Honza i v jednotlivcích, haha; i MišoF tam byl a dopadl skvěle), dopravní značky jsme pak dořešili ještě ten večer v Bratislavě, Brod a Rybitví doma a poslední Tapetu jsme s Tomem vyluštili během jednoho z koncertů folkové Zahrady, když jsme si tam tak v hledišti kreslili pavouky, placaté grafy a cesty v nich. A máme klid, do Svíček není potřeba nic luštit, dělá to pěkných osm bodů, akorát tak na zavolání záchrany na desítce, když to vyjde.

Prostudovali jsme pravidla a Sirky a přemýšleli, kdy přijde RSA, Playfair a kosočtverec.

Tušímže až na grécky ostrov sme mali zo Sirek pochopené všetko čo sa dalo ešte pred začiatkom hry. Grécky ostrov nám bol vysvetlený až v cieli (že napovedal grécku abecedu), a mená kaderníc sme pochopili až na 13ke. Domáca príprava na jedničku :)

První část hry nás překvapila tím, jak šlo všechno hladce. Tom se chtěl do třetího stanoviště přezout a tak tak to stihl na pětce. Ze Sirek jsme nic nepoužili, na devátou šifru jsme prosvištěli těsně za Černým rackem (s posilami od Chlýftýmu), který na nás měl už od startu konstantní čtyřminutový náskok. Šifry se nám líbily, libovali jsme si, jak se všechny ty skály za světla pěkně hledají, dokonce i tu Černou jsme časem našli a Mišo nakonec přišel i na systém psacího písma v klikyháku. Zbývalo nám ještě celých osm bodů, Tom proto zaběhl bez batohu na desítku, že odtamtud hned zavolá orgům o polohu jedenáctky. Mírně ho zaskočili tím, že poloha jedenáctky byla na šifře přímo napsaná a její zadání se mělo získat za vyřešenou desítku, ale na tribuně u Ski hotelu pak skutečně zadání jedenáctky dostal. Akorát u sebe neměl pravítko, tak na nás stejně musel počkat.

Z úvodnej rady mi doteraz polovica asociácii nie je jasná :) Keď sme dolúštili dvojku, čo bola milá ale pomerne ťažká dvojstupňová šifra, začal som sa Svíčok báť. Ak toto má byť to najľahšie na úvod, čo za peklo nás čaká ďalej? (Ako sa ukázalo, dvojka bola zaradená trochu nešťastne a dosť tímov si na nej vylámalo zuby. Škoda toho, začínať braním záchrany morálky nepridá.)

Našťastie sa to potom zľahčilo. Stretáme Oranžového racka. VYLUŠTĚNÍ na seba nenecháva dlho čakať. Po ďalšom presune stretáme Oranžového racka. V texte grEP SIL ONa prvý uvidel Honza snáď ešte pri prvom čítaní. Stretáme Oranžového racka umne ukrytého za terénnou nerovnosťou, takže ho od rázcestia nevidieť. Kolektívne dopĺňame a odčítame slová ("to bude 'odsud', tým sa už nedáme znova zastaviť!" :)). Počas hľadania brodu pozdĺž pár sto metrov potoka ľutujeme tímy, čo to budú robiť potme. Stretáme Oranžového racka ako práve odchádza. Odpisujeme preventívne text z plátna a perieme. (Reklamácia: Naše zadanie nemalo výrazné slová, len dva riadky písmen s v-podstate-rovnakými medzerami... teda nie že by na tom záležalo, kto už by to lúštil, keď to šlo hodiť do vody.) Keďže máme zadania nosiť so sebou, mokrú handru žmýkam a uväzujem na batoh. Vyrážame na presun.

Pri Poutníkovi stretáme... ehm. Začína to byť nejaké monotónne :) Oranžový racek vyráža, a skôr ako si Monika stihne zalepiť otlak na nohe, máme už mince spočítané aj my. Nasledujú Poľský kríž a potom písané písmenká, Oranžový racek stále tesne pred nami... a za nami už tušíme rastúcu medzeru :)

Subjektívne hodnotenie šifier:
10 bodov pre kreslenie písmeniek – jedna z najkrajších šifier tohto roku,
po 9 pre rímske číslice (krásne, ale dosť nanič nápoveda), VYLUŠTĚNÍ a Poľský kríž,
8 pre handru do vody a grécke písmená (škoda toho B/V, nešlo použiť inde?),
7 pre úvodnú radu a textovú šifru z handry,
5 pre mince a odčítanku

Černý racek už tu sedí a snad i luští jedenáctku - nevěděli jsme, kolik si přinesli bodů z Bezvíčku nebo kolik času zabere desítka. U Ski hotelu nad zadáním jedenáctky jsem jenom řekla, že mi to připadá jako křížovka s tajenkou uprostřed a pak jsem se skamarádila s takovou tlustou mourovatou místní kočkou. Tom mi pak říkal, že se nesměle ozval, že by se mu hodila kalkulačka, a nikdo nereagoval, tak se podíval kde jsem a řekl si, že už toho asi moc nevyluštím :-) Nicméně křížovka to byla a vzhledem k tomu, že Černý racek ji řešil šest hodin, tak mi připadá, že jsem aji tady k něčemu byla. No nic.

Za povšimnutí dále stojí to, že jsme jedenáctku řešili ještě za světla. Teprve cestou do Nového Města se setmělo, což je úplně ideální stav, protože ve městě už svítí lampy.

Pri riešení 11ky vznikla výborná manufaktúra: Tom meria v milimetroch striedavo dĺžky riadkov a vzdialenosti od začiatku riadku po koniec stĺpca s tajničkou, Honza to v kalkulačke na mobile delí, a ja s Monikou máme rozdelené zadania s prikázaniami, nasekanými po 10 znakov, a hlásime príslušné písmená do tajničky. Okolo prechádzajúca mačka sa väčšinu času venuje strategickej hre "ako s vynaložením čo najmenej energie nebyť v zábere, alebo aspoň byť zadkom k foťáku?". Zdatným tímom určite nerobí problém určiť mačkinho protihráča... a vzhľadom na to, čo (ne)vidíte na fotke napravo, ani výsledok duelu :)

Z miesta, kde riešime 11ku, moc na Rackov nevidieť. Navyše v dobe, keď sme 11ku dolúštili, práve boli všetci na záchode alebo len dobre splývali s pozadím. Každopádne sme si po odchode neboli dvakrát istí, či tam ešte sedia, alebo sú opäť niekde pred nami. Neistota (aspoň u mňa) pretrvala v podstate až po príchod na 15ku :)

Cestou do Nového Města jsme potkali ještě jednu kočku, která se mnou nechtěla kamarádit. To nejroztomilejší koťátko na nás ale mňoukalo u mostu, na kterém jsme řešili dvanáctku - planety. Mohlo mu být maximálně pár měsíců, krmili jsme ho šunkou, hladili a vůbec nám nám zpříjemňovalo luštění, třeba tím, že Mišovi skákalo drápkama po holých nohách. Prvně jsme v šifře viděli největší kružnici s Neptunem, pak jsme hledali od středu, úhlopříčky pořád zůstávaly volné a objevil se v nich nějaký text, tak jsme je vyškrtli a ze zbývajících písmen uvnitř velkého kruhu už vyšlo řešení. Rohy jsme zanedbali. Nechali jsme koťátko jeho osudu a šli na hráz pro třináctku. Chvilku nám trvala. Klíčovou myšlenku, že stříhající soupeři jsou písmena sousedící s mezerou mezi slovy pronesl Honza snad tak po půl hodině, možná víc, ale nijak hrozný zásek to nebyl.

Pak jsme našli morseovku s mezerami, které vyloženě volají po doplnění, a sledovali rozsvěcení a zhasínání svíček ve firmě Racom. Přestože nám trvalo snad hodinu, než jsme se zorientovali o co jde a získali výsledný text, tak mezitím do budovy nikdo nepřišel, což jsem nečekala. Myslela jsem, že nám bude Racek v patách. Malý (domněle) náskok jsem přikládala tomu, že kámen-nůžky-papír byla zapeklitá šifra.

Rozsvecovanie sviečok bolo krásne. Základný princíp sme pochopili rýchlo, pohodlne sme sa v teple rozsadili po budove a začali zapisovať. Celkom potešilo, že sme tam sami, mohol som spokojne po zvyšku tímu postupne vykrikovať, že to nebudú písmená, ale jednoducho sa vždy naraz vysiela jedno dvojciferné číslo, pravdepodobne od 01 po 26. A keď si Honza všimol, že sviečky sú vždy veľká a malá (a obehol ich zmapovať), mali sme vlastne všetko vyriešené skôr ako sme dozapisovali celú periódu. Teda, vyriešené. Nasledovala príjemná chvíľa otáčania vecí v hlave ("pri pohľade spredu budovy som vlasne sedel vpravo hore, takže pri pohľade dole schodmi je moje vpravo vlastne vľavo, zatiaľ čo pri pohľade po chodbe je ľavá sviečka zadná"), a potom ešte drobné nepochopenie orgov, ktorí pískali dvakrát pri prvom písmene, zatiaľ čo my sme druhé písknutie chápali ako koniec vysielania – a tak nám vychádzalo AVYSLUNIN namiesto NA VYSLUNI. Kým sme to nespravili poriadne, najskôr sme sa to hodnú chvíľu (na pobavenie orgov) snažili prečítať odzadu :)

Za chvíli už jsme u plynárny řešili šestnáctou šifru - substutuci. Díky nápovědě ze Sirek (dělat něco od konce) a přítomnosti všech písmen abecedy podoplňovaných zejména z konce textu jsme si všimli toho, že posledních 26 písmen zadání je unikátních, a bylo to. Přijeli se na nás podívat orgové z Racomu, což mi vůbec nešlo do hlavy - kdo bude rozsvěcet svíčky, když tam orgové nejsou?

Keď Martina objavila na konci permutáciu abecedy, bolo vymaľované. Všetci príjemne naladení, očakávajúc, že sa len vrátime tých pár metrov do Racomu a je to. Tesne pred samotným dešifrovaním Tom zažartoval, že nám to teraz povie, že sme na turnikete niečo zle pochopili a musíme sa polovicu trasy vrátiť a ísť ju znova. Po prvých slovách riešenia, "VRATTE SE O PET STANOVIST", nám úsmevy zmrzli na perách... ale našťastie sa žiadne drastické predĺženie trasy o stanovištia 11b až 16b nekonalo, len cieľ bol nakoniec predsa len na turnikete (ako sme odhadovali na štarte :)).

Přijeli se na nás podívat orgové z Racomu, což mi vůbec nešlo do hlavy - kdo bude rozsvěcet svíčky, když tam orgové nejsou?

Záhada se vyřešila hned v cíli, který se nacházel na stejném místě jako turniket. Když jsme odevzdávali cílové heslo, řekli nám orgové, že nikdo další ještě pořád nevyluštil jedenáctku. Bylo teprve půl jedné v noci, Černý racek seděl tam co jsme ho viděli posledně a kolem svítila spousta dalších týmů. Chtěli jsme je povzbudit, ale měli jsme pocit, že to vyznívá spíš jako provokace. Tak jsme raději zalezli dovnitř, snědli jsme výbornou svíčkovou, vyluštili si cvičně desítku (odhaduju tak za 40 minut při večeři a po ní, v teple u stolu), trochu jsme se do rána prospali a těšili se, až přijdou další týmy, se kterými si budeme moci povídat, aniž bychom je rušili od luštění. Černý racek nezklamal a po vyřešení jedenáctky prošel zbytek hry podobně rychle jako my, takže jsme si s nimi ráno mohli zahrát Poštovního kurýra a vyhřívat se na prosluněné tribuně. Nikdo další už Svíčky nedokončil, Vlhká jáma po nadějném brzkém postupu do finále skončila těsně před cílem na poslední šifře.

Subjektívne hodnotenie šifier:
10 bodov pre sviečky,
9 pre krížovku s prikázaniami a planéty,
8 pre kameň-papier-nožnice (možno to chcelo trocha jasnejších 46 slov) a substitúciu,
7 pre štvorice slov na 10ke (nič nehovoriaca nápoveda, ani chyba v zadaní príliš nepotešila),
5 pre morzeovku (šlo s tým vôbec robiť niečo iné?)

Podľa zapísaných poznámok a pár odhadov vyzeral náš postup takto:

 1 začiatok hry 13:51, vyriešené odhadom 14:05 (pri vyvesení "Vánoce")
 2 nájdená odhadom 14:20, vyriešená odhadom 14:30
 3 nájdená odhadom 15:00, vyriešená 15:15
 4 nájdená 15:41, vyriešená 15:52
 5 nájdená 16:15, vyriešená 16:32
 6 nájdená 16:43, vyriešená 16:53
 7 nájdená 17:27, vyriešená 17:33
 8 nájdená 17:53, vyriešená 17:58
 9 nájdená 19:04, vyriešená 19:23
10 nájdená odhadom 19:30, riešené až v cieli (čas riešenia vyše pol hodiny + 1 zlá odpoveď)
11 vyzdvihnutá Tomom 19:39, príchod zvyšku tímu odhadom 19:50, vyriešená 20:07
12 nájdená odhadom 20:40, vyriešená 21:03
13 nájdená odhadom 21:15, vyriešená 21:39
14 nájdená 21:56, vyriešená 22:01
15 príchod odhadom 22:25, vyriešená 23:25
16 nájdená 23:32, vyriešená 23:54

Celkově se nám letošní ročník moc líbil - jak šifry, tak tradičně letní počasí a krásný terén, navíc dopravně dobře dostupný. Na Vysočině by Svíčky mohly být klidně i někdy příště.

Pod to sa podpíšem aj ja. Výborná šifrovačka, snáď jedna z najlepších čo som zažil. Drobné chybičky sa pritrafili, ale to sa stane vždy, a tie, čo boli, snáď nijak zvlášť hru nikomu nepokazili. Vynikajúci nápad s falošnými stanovišťami, klobúk dole! Krásne počasie (až tak, že sa nám ani odštartovať nechcelo :)). Chutná sviečková. Lokalita dobre dostupná dokonca aj zo Slovenska (nie ako Jičín). Snáď len trochu väčšie kopce by to chcelo :)

O víkendu padaly nějaké takové úvahy o šifře, která by nás mohla zastavit, a teď se mi zdá, že je to vlastně docela jednoduché. Kdybychom se náhodou nezasekli běžným způsobem, stačí vést hru přes místa s vysokým výskytem lesních plodů, na každé stanoviště umístit koťátko a byli bychom nahraní.

Nebo ne? ;-)