Bydleňí u teťičky bylo ždycky složitý, pořád mňe nuťí choďit brzo spát a vaďí jy, gdiš sem dlouho vzhúru. Naposled nás chytla, jak sme z Norbertem hrály vnocy po síťy hry. Ale od tý doby, co umřel ďeda Haluz, jaky by se zblázňila. Bjehá po baráku spatra do patra, přemysťuje vjecy sem a tam a vúbec se chová ďivňe jako prašťená pavlačí.

Už třy ďňi neuvařyla žádný jídlo! Vstal sem ve středu na objet a zjysťil sem, že žádnej neňi. Teťička byla celý den zavřená ve svém pokojy a vúbec nevyšla ven. A Fiflena nebyla taky doma, takže my nemňel kdo uďělat jídlo. Našťesťí byla v leďňičce klobása. No klobásu sy ohřát ešťe umym, to sy nemyslete! Ve štvrtek zase žádný jídlo. A dneska uš to byl vrchol... V chlaďňičce už byl jen jeden kastrol. A gdiš sem ho otevřel, našel sem v něm dýňovou omáčku. Pamatuju se, že ten kastrol tam je bez hnuťi už od úterka. A v rohu mňela Fify zkovanej bílej ňízkotučnej jogurt. Sežral sem ho. Jenže pořád byl hlad. Došlo na tu dýňy. Byla hnuuuuusná. Du se vyblejt.

Tschüß liďy. Sem poťešenej, že ste zas nakoukly na múj bložík. Venku je tak vedro, že se my roztýkaj žaluzije. Fpokojy mám našťesťí vjetrák, kerej tu na mňe fouká kalt Luft. Ale ven se vilíst nedá, to biste se upekly.

Fčera byla docela nuda, tak sme jely z Norbertem se vykoupat na Ťehelné pole. Vono jako nešlo o to koupání, i gdyš ftom hicu to bylo fakt přýjemný. Hlavňe sme chťely zbalit ňáký kočky. A to je einfach. Stačí úplňe přyjet fkabryjoletu a sexbombi se stahujou jak žraslocy na kref. No neberte to!

No ale teť ťy dúchotcy. Tudle sem vyděl jednu babku, kerá mňela vístřich! ŠOK!! Takový oblečeňí bi mňelo bejt po určytým vjeku zakázaný zákonem, dyť to bylo ekelhaft! No a jak sme fčera jely z Norbertem, tak na Hodžovom přecházela babka přes zebru. Lezla jak slymák. No vječnost to trvalo, tak sem ji vytroubyl. Natskočyla ein Meter zwanzig. Tak ji třeba. Pak ještě určyťe pjet minut húlkou hrozyla.

Pokaždý, gdyš přyjedu na prázdňiny k teťičce Cecilce, tak ona se mňe snaží ukázat místňí tradyce. Voďí nás po rúzných muzejích, ukazuje nám starý vyšíváňí, kresby na skle a prouťený koše. No jeďyný šťesťí, že sy zaťym neoblíkla tatranský kroj a neskáče po domňe jako Jánošík! Se svoji váhou bi se asy propadla až do Sowjetský unie.

Večer se rozhodla uďelat na víkent tradyčňí slovenské jídlo. Prvňe fčera hoďynu hledala v kňize Slovenská gazdinka recept, co bi zvládla uvařyt a pak to vzdala a že prý se pusťí do brinzových halušek. Určyťe to znáte, takový slyzouňi z rosteklým kozím bílým... aspoň doufám, že to je Käse (co bi to mohlo jiného být?). A tak dneska brzo ráno v elf Uhr začala ta stará vrána třískat hrncama, že se přy tom spát nedalo. To je ta ohleduplnost. Dyť sem ve vívinu a potřebuju hodňe spánku!!

Fpoledne přyšel na náfšťevu ďeda Haluz vysmátej jak lečo. Zajmalo bi mňe, co to má ftý dýmce, kerou pořád kouří. Budu se ho muset dyzkrétňe zeptat, jestli by my nekáplo trochu matroše. Jak zjisťyl, že sou kobjedu haluški, vyďytelňe ho to poťešylo. No tak aspoň ňekoho, že...

Pak jsme sedly ke stolu a poobjedvaly. Fšychňi kromňe Fifleny, kerá prohlásyla, že ftom sou moc Kalorie a žvejkala tam jenom polistyrenovej chleba a zelenej salát. Já sem se nemňel na co vimluvyt, tak sem ty haluški musel jíst abich neurazyl tetu. No ale co to je za jídlo, gdyš ftom neni MASO? Stařícy se olyzovaly aš za ušama, spokojený jak Weihnachtsmann. Aspoň že mám zase na rok klyt ot lydových tradyc.

Pršynoska Fiflena sy ze mňe uďelala taxikáře osobňího, jynak se to říct nedá. Ve středu se rozhodla, že ji odvezu do auparku. Schválňe to řekla před teťičkou Cecílií, takový žádosťi se nedaji odmítnout. Stejňe sy myslym, že hlavňe chťela, abi ji co nejvíc liďí vydělo fkabryjoletu.

Tak sem ji tam teda odvezl a šel sní. Musely sme se zastavyt fkaždým butyku a drogeryji, po dvouch hoďynách uš sem mňěl chuť řezat si žílu mit Parfumdeckel. Bohužel mňel moc tupý okraj. Zajmavý, že gdyš sem chťel jít do Elektro, tak sme najednou spjechaly.

Jak sme se vracely domú ftom hicu, prohlásyla Fiflena, že Gentleman by pusťyl klimatycacy. Sem čumňel na ňi, ale ona to fakt myslela vážňe! Tak sem řekl, že jesly se ji to nelíbí, ať choďí pješky. Vipadala, že se asy urazyla... No řekňete, gde by se vzala klimatyzace fkabryjoletu??

Grüß Gott. Menuju se Konrád. Bydlym v Bundesrepublik Deutschland, ale teď sem na prázňinách na Slovensku u ďedy Haluze a teťičky Cecilky. Jezďim sem každej rok, protože múj Vater řiká, že si chce taky jednou za rok otpočnout. Akorát letos uš sem přyjel ve svým vlasňím auťe! Našetřyl sem sy na ňej s kapesnýho a co sem dostal za brygády. No a ňeco hoďňe my taky přydala Oma Blatt. Pořát my řiká, že sem její nejoblíbeňejší Enkelkind. No bodejď, gdyš jinýho nemá! Ale i tak to stačilo jenom na auto z bazaru. Mňe to ale nevaďí.

Teť toho využívá Filoména, to je cera ot teťičky. Má dost nos nahoru a já ji řykám Fiflena. To je jasný že to nesmí slišet! Fiflena sy ze mňe letos asy chce uďelat soukromýho řyďiče. Pořád že abich ji odvezl na Maniküre, do Kosmetik. A pak tam musym čekat neš se vráťí. No hrúza.

Našťesťí tu mám Norberta, s ťym se dá choďyt ven a poďňikat rúzný vjecy. Akorát je blbý, že Norbert musí choďyt na brygády, takže múžem až otpoledne ďelat fšecko. A proto sy tady kráťym nudu ťymhle deňíčkem. Snat se vám bude líbyt.